Etické a odpovědné využívání umělé inteligence v soudnictví

Určeno pro: soudce, asistenty soudců, vyšší soudní úředníky, soudní tajemníky, zapisovatele, zaměstnance správy soudů a další osoby podílející se na činnosti soudů.

Umělá inteligence (AI) se postupně stává běžnou součástí pracovního prostředí. Může pomoci zejména při práci s textem, orientaci v rozsáhlých podkladech, překladech, korekturách, anonymizaci, organizaci práce nebo přípravě interních materiálů. V prostředí soudů však její využívání vyžaduje zvláštní opatrnost.

Soudy pracují s citlivými údaji, neveřejnými informacemi, návrhy rozhodnutí, důkazy a podklady, které mohou mít přímý dopad na práva a povinnosti osob. Jakékoli použití AI proto musí respektovat nezávislost a nestrannost soudního rozhodování, právo na spravedlivý proces, ochranu osobních údajů, důvěrnost spisu a důvěru veřejnosti v soudnictví.

Tento průvodce je praktickou pomůckou pro soudce, asistenty soudců a zaměstnance soudů, kteří se při své práci setkávají s nástroji umělé inteligence. Nejedná se o závazný právní předpis. Jeho cílem není umělou inteligenci zakazovat ani nekriticky podporovat, ale nabídnout srozumitelný rámec pro její bezpečné, odpovědné a přiměřené využívání v prostředí soudů.

Tento průvodce mimo jiné vychází z důrazu na profesionalitu při výkonu soudnictví. Soudní rozhodování i každodenní činnost soudů mají zásadní dopad na životy jednotlivců, ochranu jejich práv, fungování společnosti i důvěru veřejnosti ve spravedlnost a právní stát. Současně se soudnictví, stejně jako celá společnost, nachází v období rychlého technologického vývoje, v němž umělá inteligence postupně mění způsob práce napříč profesemi a nepochybně ovlivní i fungování soudů. Vhodně využívané nástroje AI mohou převzít některé rutinní a administrativně náročné činnosti, usnadnit práci s informacemi a vytvořit více prostoru pro činnosti, které vyžadují odborný úsudek, zkušenost a lidský přístup. Zároveň však mohou profesionalitu soudní práce oslabovat, pokud jsou používány bez dostatečné obezřetnosti, kritického hodnocení a vědomí odpovědnosti za konečný výstup.

Průvodce nabízí praktická doporučení, jak nástroje umělé inteligence využívat odpovědně a bezpečně. Rozhodně neplatí, že každý dostupný nástroj je vhodný pro soudní práci. Cílem průvodce je pomoci rozlišit situace, kdy může být umělá inteligence užitečným pomocníkem, od situací, kdy její použití může být rizikové, nevhodné nebo zcela nepřípustné.

Průvodce usiluje o srozumitelné vysvětlení základních pojmů a principů fungování umělé inteligence a poskytuje praktické pomůcky včetně odkazů na relevantní právní rámec a další informační zdroje. Zaměřuje se na právní, bezpečnostní a praktické aspekty využívání umělé inteligence a současně upozorňuje na její etické, lidskoprávní a odpovědnostní souvislosti.

Dokument vychází zejména z materiálů Ministerstva spravedlnosti, Úřadu vlády České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu, jakož i z doporučení UNESCO a dalších relevantních odborných zdrojů.

Kolektiv autorů: Centrum pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CENDAI).
Při přípravě tohoto průvodce byla využita umělá inteligence, a to zejména pro úpravy textů a stylistickou práci s nimi a pro grafickou úpravu. Finální obsah a jeho interpretace jsou výsledkem práce autorského týmu. Autoři při tvorbě dokumentu vycházeli zejména z materiálů projednaných Radou vlády pro informační společnost, a to konkrétně „Průvodce pro etické a odpovědné využívání AI ve veřejné správě“ včetně jeho příloh.

AI je vhodné chápat jako pracovní nástroj, nikoli jako autonomního rozhodovatele či autoritu. Generativní nástroje, jako jsou ChatGPT, Microsoft Copilot, Gemini nebo Claude, vytvářejí textové výstupy na základě modelů natrénovaných na rozsáhlých souborech dat. Jejich odpovědi vznikají předpovídáním nejpravděpodobnějšího pokračování textu v daném kontextu, nikoli porozuměním obsahu způsobem, jakým uvažuje člověk.

Definice pojmů a zkratek

AI jako pracovní nástroj, v žádném případě jako náhrada soudního rozhodování

K čemu může být AI u soudů užitečná?

AI lze při splnění požadavků na ochranu informací, bezpečnost dat a důvěrnost soudní činnosti využít zejména pro:

• jazykové, stylistické a formální úpravy textu,
• kontrolu gramatiky, překlepů a jednotnosti terminologie,
• návrh struktury dokumentů, stanovisek, interních metodik nebo prezentací,
• shrnutí veřejného nebo anonymizovaného textu,
• vytváření přehledů z rozsáhlých dokumentů a identifikaci klíčových témat,
• přípravu podkladu pro školení, odborné semináře, vzdělávání, přípravu osnovy prezentace,
• překlad pro pracovní orientaci,
• porovnání dvou verzí textu,
• vyhledání opakujících se témat v rozsáhlém textu,
• přípravu interní komunikace, pracovních e-mailů a organizačních sdělení,
• návrh neformálního vysvětlení pro veřejnost,
• technickou pomoc při tvorbě tabulek, statistik a organizačních dat,
• orientační vyhledávání relevantních právních témat, pojmů nebo souvisejících oblastí práva,
• anonymizaci nebo pseudonymizaci, pokud je použit schválený nástroj,
• přepis zvukového záznamu, pokud jsou splněny požadavky na důvěrnost a bezpečnost.

Kde je třeba zvláštní opatrnost?

Zvýšená opatrnost je nezbytná zejména při:

• práci se soudním spisem a jeho obsahem,
• práci s osobními údaji (zpracování osobních údajů a zvláštních kategorií osobních údajů),
• práci s údaji o nezletilých dětech,
• trestních věcech,
• věcech opatrovnických, rodinných a azylových,
• důkazech,
• přípravě podkladů pro rozhodnutí,
• komunikaci s účastníky řízení,
• zveřejňování informací veřejnosti.

V těchto situacích je nezbytné vždy individuálně posoudit, zda je použití AI vůbec přípustné, a zajistit odpovídající míru lidské kontroly nad výsledkem.

Kde AI nepoužívat

AI se nemá používat tam, kde by nahradila lidský úsudek nebo narušila podstatu soudní činnosti. Zpravidla je nepřípustné používat AI k:

• určení výsledku věci,
• hodnocení věrohodnosti svědka,
• hodnocení důkazů,
• výpočtu „pravděpodobnosti viny“,
• návrhu trestu bez vlastního individuálního posouzení,
• predikci rozhodnutí konkrétního soudce,
• profilování účastníků řízení,
• vytváření důkazů,
• úpravě důkazů způsobem měnícím jejich obsah,
• samostatné právní analýze bez ověření,
• rozhodování o procesních právech účastníků,
• nahrazení odůvodnění rozhodnutí.

Na co si dát POZOR!

Používání umělé inteligence v soudním prostředí vyžaduje více než jen znalost technologií a právních pravidel. Vyžaduje také schopnost posoudit, zda její využití odpovídá hodnotám, na nichž je soudnictví založeno.

Ne každé použití AI, které je technicky možné nebo právně přípustné, je zároveň vhodné. Při rozhodování o jejím využití je třeba zvažovat zejména dopady na osoby, kterých se daná činnost týká, povahu zpracovávaných informací a význam konkrétního úkonu pro průběh řízení.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy by použití AI mohlo vést k nepřesnostem, zkreslení, nerovnému zacházení nebo oslabení ochrany práv jednotlivce. Rizikem může být i nekritické spoléhání na výstupy systému pouze proto, že působí přesvědčivě nebo odborně.

Základní otázkou by proto nemělo být pouze to, zda lze AI použít, ale také zda je její použití v dané situaci rozumné, přiměřené a slučitelné s rolí soudu a odpovědností osoby, která danou činnost vykonává.

U AI nestačí otázka, zda nástroj „funguje“. V prostředí soudů je třeba se vždy ptát také:

• Je použití nástroje v dané situaci zákonné?
• Je použití AI vzhledem k povaze úkolu přiměřené?
• Jsou dostatečně chráněny osobní údaje a další citlivé informace?
• Lze výstup ověřit a kriticky posoudit?
• Je zachována odpovědnost konkrétní osoby za výsledek?
• Nemůže použití AI vést k nerovnému zacházení nebo jinému zásahu do práv osob?
• Neohrožuje využití AI nezávislost a nestrannost soudního rozhodování?
• Je výstup přezkoumatelný?

Technologie může být užitečná, ale nesmí oslabit základní hodnoty soudnictví.

Základní hodnoty, které je třeba chránit

Při využívání AI u soudů je třeba chránit zejména:

• nezávislost soudní moci
• nestrannost a nezávislost soudce
• rovnost účastníků
• právo na spravedlivý proces
• právo být slyšen
• právo na odůvodnění rozhodnutí
• právo na přístup k soudu
• ochrana osobních údajů
• důvěrnost spisu
• důvěra veřejnosti v soudnictví
• důstojnost osob vystupujících v řízení
• přístupnost justice pro osoby se znevýhodněním

Etika využití i nevyužití AI

Odpovědný přístup neznamená AI automaticky bezdůvodně odmítat. Pokud existuje bezpečný a ověřený nástroj, který může zefektivnit rutinní činnosti, zlepšit dostupnost informací, snížit průtahy, administrativní zátěž, zjednodušit rutinní práci nebo pomoci veřejnosti lépe porozumět fungování soudu, je rozumné se jeho využitím zabývat.

Součástí odpovědného přístupu k AI je nejen rozhodnutí, kdy ji použít, ale také schopnost rozpoznat situace, kdy její použití vhodné není.

Stejně tak ale platí, že AI není vhodná vždy. Nezavést AI může být správné, pokud:

• není prokázán skutečný přínos,
• nejsou jasná rizika,
• nejsou vyřešena data,
• není zajištěn lidský dohled,
• není zajištěna bezpečnost,
• není zřejmý právní rámec,
• nástroj může ohrozit důvěru v soudnictví.

Lidská práva v soudnictví

Soudnictví patří mezi oblasti, v nichž může mít využívání umělé inteligence významný dopad na jednotlivce a jejich základní práva. Soudní rozhodnutí zasahují do osobního, rodinného i majetkového života osob a v některých případech mohou ovlivnit jejich osobní svobodu, postavení ve společnosti nebo přístup ke spravedlnosti.

Při využívání AI proto nestačí posuzovat pouze její rychlost, efektivitu nebo technické možnosti. Je třeba současně zvažovat, zda její použití respektuje základní práva osob, kterých se daná činnost může dotknout, a zda nenarušuje procesní záruky, na nichž je soudnictví založeno.

Umělá inteligence může být užitečným pomocníkem při práci s informacemi, organizaci práce nebo komunikaci. Neměla by však vést k oslabení ochrany práv účastníků řízení ani k omezení odpovědnosti člověka za výsledky jeho práce.

Právo na spravedlivý proces

Právo na spravedlivý proces patří mezi základní principy demokratického právního státu. Každý má právo, aby jeho věc byla projednána nezávislým a nestranným soudem, aby měl možnost uplatnit svá práva a aby rozhodnutí bylo srozumitelné, řádně odůvodněné a přezkoumatelné.

Využití AI nesmí vést k tomu, že:

• účastník řízení nebude schopen porozumět důvodům rozhodnutí,
• nebude možné ověřit správnost použitých informací,
• dojde k oslabení práva vyjádřit se k rozhodným skutečnostem,
• bude nahrazeno individuální posouzení konkrétní věci.

Praktické příklady použití

Rovnost účastníků a zákaz diskriminace

Jedním ze základních principů soudního řízení je rovné zacházení s účastníky. Všichni musí mít stejnou možnost uplatňovat svá práva bez ohledu na pohlaví, věk, zdravotní stav, národnost, etnický původ, náboženství, sociální situaci nebo jiné osobní charakteristiky.

Výstupy AI mohou obsahovat zkreslení vyplývající z dat, na nichž byly systémy vytvořeny nebo trénovány. Taková zkreslení nemusí být na první pohled patrná a mohou se projevit například při shrnování informací, kategorizaci dokumentů nebo při vyhledávání souvislostí.

Proto je důležité zachovat kritický odstup od výstupů AI a vyvarovat se nekritického přebírání závěrů pouze proto, že působí přesvědčivě nebo odborně.

Ochrana soukromí, osobních údajů a lidské důstojnosti

Soudy pracují s informacemi, které patří k nejcitlivějším údajům o člověku. Ve spisech se mohou nacházet informace o zdravotním stavu, rodinných poměrech, majetkové situaci, trestní minulosti, psychologických posudcích nebo dalších osobních okolnostech.

Použití AI nesmí vést k oslabení ochrany těchto údajů ani ke ztrátě kontroly nad jejich zpracováním. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, jakým způsobem konkrétní nástroj AI nakládá se zadanými daty, kde jsou data ukládána a kdo k nim může mít přístup.

Obecně platí, že do veřejně dostupných nebo neschválených nástrojů AI by neměly být vkládány osobní údaje účastníků řízení, údaje o nezletilých osobách, údaje o zdravotním stavu, obsah soudních spisů, návrhy rozhodnutí ani jiné neveřejné informace související s výkonem soudnictví. Použití takových údajů je možné pouze tehdy, pokud je k tomu dán právní základ, jsou splněny požadavky na ochranu informací a je použit schválený nástroj odpovídající bezpečnostním pravidlům soudu.

Před vložením jakýchkoli údajů do nástroje AI je vhodné zvážit, zda je možné pracovat s anonymizovanou nebo pseudonymizovanou verzí dokumentu a zda je skutečně nezbytné použít údaje umožňující identifikaci konkrétní osoby.

Stejně důležitá je ochrana lidské důstojnosti. Každý účastník řízení má právo na individuální přístup a respekt k okolnostem svého případu. AI může pomoci při zpracování informací, nemůže však nahradit lidskou schopnost porozumět konkrétní životní situaci.

Přístup ke spravedlnosti

Využívání AI nemusí představovat pouze rizika. V některých případech může naopak přispět k lepší dostupnosti justice. AI může například pomoci:

• zpřístupnit informace osobám se zdravotním postižením,
• usnadnit orientaci ve veřejně dostupných informacích,
• překonávat jazykové bariéry,
• zjednodušit komunikaci se soudem,
• zpřehlednit rozsáhlé dokumenty.

Při zavádění nových nástrojů je však třeba dbát na to, aby nevznikaly nové překážky pro osoby, které tyto technologie nepoužívají nebo je používat nemohou. Využívání AI by mělo přispívat ke zvýšení dostupnosti spravedlnosti, nikoli k vytváření nových forem vyloučení.

Odpovědnost za použití AI nese vždy člověk

Za obsah vytvořený nebo použitý s pomocí AI odpovídá osoba, která jej použije při výkonu své práce. Odpovědnost nelze přenést na poskytovatele technologie ani na samotný systém umělé inteligence.

Uživatel je povinen posoudit správnost, úplnost, aktuálnost a vhodnost výstupu a ověřit, že jeho použití není v rozporu s právními předpisy, interními pravidly soudu ani profesními povinnostmi.

Desatero odpovědného využívání AI u soudů

Proč je ochrana dat při využívání AI důležitá

Soudy při své činnosti pracují s informacemi, které patří mezi nejcitlivější údaje zpracovávané veřejnou mocí. Soudní spisy běžně obsahují osobní údaje, údaje o zdravotním stavu, majetkových poměrech, rodinných vztazích, trestní minulosti, obchodním tajemství nebo jiné důvěrné informace. V některých případech mohou obsahovat i údaje o nezletilých dětech, obětech trestných činů nebo osobách ve zvlášť zranitelném postavení.

Při používání nástrojů umělé inteligence proto nestačí posuzovat pouze kvalitu nebo užitečnost výstupů. Stejně důležité je posoudit, jaká data jsou do systému zadávána, kde jsou ukládána, kdo k nim může mít přístup a jakým způsobem s nimi může být dále nakládáno.

Za správné a bezpečné použití AI odpovídá vždy osoba, která nástroj používá.

Resortní data

Instrukce Ministerstva spravedlnosti označuje jako resortní data veškeré informace hodné ochrany, se kterými orgány resortu spravedlnosti pracují. Patří sem zejména osobní údaje, údaje ze soudních spisů, neveřejné dokumenty, citlivé informace a další důvěrné skutečnosti.

Pro účely práce s AI je třeba vycházet z klasifikace informací používané v resortu spravedlnosti.

Schválené a neschválené nástroje AI

Pro práci s resortními daty lze používat pouze schválené nástroje AI.

Instrukce Ministerstva spravedlnosti za schválený nástroj v současnosti považuje Microsoft Copilot provozovaný v zabezpečeném tenantu ministerstva.

Za neschválený nástroj se považuje každý nástroj, který nebyl schválen příslušným manažerem nebo správcem kybernetické bezpečnosti, a to i tehdy, pokud je používán na pracovním zařízení pod soukromým účtem.

Jaká data lze do AI vkládat

Instrukce stanoví, že do schválených nástrojů AI lze vkládat pouze informace označené jako JUST – Veřejné, JUST – Interní a JUST – Citlivé. Vkládání informací označených jako JUST – Zvláště citlivé je zakázáno.

Ochrana osobních údajů

Používání AI musí být vždy v souladu s GDPR, zákonem o zpracování osobních údajů a dalšími právními předpisy upravujícími ochranu soukromí.

Nastavení ochrany soukromí

Mnohé veřejně dostupné AI systémy mohou ukládat obsah konverzací nebo využívat zadaná data pro další vývoj a trénování modelů. Před použitím nástroje AI je proto vhodné ověřit:

• zda jsou konverzace ukládány,
• zda mohou být použity pro další trénování modelu,
• kde jsou data ukládána,
• kdo k nim může mít přístup,
• zda lze ukládání historie nebo využití dat pro trénování vypnout.

Pokud takové nastavení existuje, doporučuje se jeho využití. Ani vypnutí těchto funkcí však samo o sobě nezakládá oprávnění vkládat do systému údaje, jejichž zpracování by bylo v rozporu s právními předpisy nebo interními pravidly soudu.

Odpovědnost uživatele

Každý zaměstnanec odpovídá za způsob, jakým AI používá, za data, která do systému zadává, i za výstupy, které následně použije.

Použití AI nepřenáší odpovědnost na poskytovatele nástroje ani na samotný systém. Odpovědnost za ochranu informací, ochranu osobních údajů a správnost výsledného dokumentu vždy nese konkrétní osoba, která výstup použije.

Soudní spis je základním nástrojem soudního řízení a jeho ochrana patří k nejdůležitějším povinnostem každého, kdo se na činnosti soudu podílí. Spis obsahuje informace, které mohou být pro dotčené osoby zásadní – jejich práva, povinnosti, osobní poměry, citlivé skutečnosti ze života. Práce s umělou inteligencí v kontextu soudního spisu proto vyžaduje zvláštní obezřetnost, která přesahuje běžné pracovní použití AI.

AI a příprava rozhodnutí

Soudní rozhodnutí je výsledkem právního posouzení konkrétní věci konkrétním soudcem. Je výrazem nezávislého soudního úsudku – musí být odůvodněno způsobem, který je přezkoumatelný a přičitatelný konkrétní osobě. AI tento proces nemůže nahradit.

AI může asistovat při jazykovém zpracování textu odůvodnění poté, co soudce nebo asistent soudce formuloval vlastní právní závěry a věcný obsah odůvodnění. AI tedy může pomoci s formulací, nikoli s tvorbou právních závěrů samotných. Výstup AI je vždy nutné přepracovat, kriticky posoudit a plně převzít za vlastní.

Transparentnost a přezkoumatelnost

Pokud byl při přípravě procesního úkonu, písemnosti nebo rozhodnutí v jakékoli fázi využit nástroj AI, je vhodné tuto skutečnost vnitřně zaznamenat. V souladu s obecnými zásadami odpovědného využívání AI platí, že využití AI nesmí být zastíráno ani vydáváno za výlučně vlastní tvorbu autora v případech, kdy AI obsah podstatně ovlivnila. Soudní rozhodnutí a jiné procesní úkony musí být vždy přezkoumatelné a plně odpovídat právnímu posouzení soudce.

Tato část nabízí konkrétní praktická doporučení pro každodenní práci s AI nástroji v prostředí soudů. Cílem není poskytnout vyčerpávající návod, ale ukázat, jak principy popsané v předchozích částech fungují v praxi.

Jak efektivně zadávat pokyny AI (prompt)

Kvalita výstupu AI závisí do velké míry na kvalitě zadání. Dobře formulovaný pokyn (prompt) snižuje riziko nepřesností, zbytečných odboček nebo nevhodného obsahu.

Jak ověřovat výstupy AI

Uživatel musí ověřit zejména:

Příklady vhodného a nevhodného použití AI

Varovné signály ve výstupech AI

AI nástroje nevědí – a nevědí, že nevědí. Mohou odpovídat se stejnou jistotou bez ohledu na to, zda mají nebo nemají dostatečné informace. Proto je důležité rozpoznat varovné signály, při nichž je třeba uplatnit zvýšenou opatrnost.

Co dělat při zjištění halucinace nebo závažné chyby

Halucinace jsou běžným jevem u všech generativních nástrojů AI. Pokud zjistíte, že AI uvedla nepravdivou nebo smyšlenou informaci, postupujte takto:

Využívání AI v soudním prostředí probíhá v rámci konkrétního právního prostředí. Tato část přináší základní přehled klíčových předpisů, které jsou pro práci s AI v justici relevantní. Nejde o vyčerpávající právní analýzu, ale o orientační přehled pro každodenní praxi.

Akt o umělé inteligenci (AI Act) – nařízení EU 2024/1689

Akt o AI (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689) je základní evropský předpis upravující používání systémů umělé inteligence. Pracuje s rizikovým přístupem – dle míry možného dopadu na práva osob rozděluje AI systémy do kategorií a stanoví odpovídající povinnosti. Vstoupil v platnost v roce 2024 a jeho jednotlivá ustanovení nabývají účinnosti postupně v letech 2025–2027.

Pro soudy je klíčové, že AI systémy využívané při správě soudnictví nebo při výkonu moci ve věcech trestních spadají zpravidla do kategorie vysoce rizikových systémů (příloha III AI Aktu). Pro tyto systémy platí přísné požadavky na transparentnost, dokumentaci, dohled a možnost přezkumu. Pravidla pro vysoce rizikové systémy začínají platit od poloviny roku 2026. Dohledovým orgánem v České republice bude Český telekomunikační úřad.

AI Act dále v čl. 86 přiznává osobám dotčeným rozhodnutím přijatým na základě AI právo na jasné vysvětlení role AI v rozhodovacím procesu. Toto ustanovení se vztahuje i na soudy, které nasazují vysoce rizikové systémy.

Ochrana osobních údajů – GDPR a zákon č. 110/2019 Sb.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR, nařízení (EU) 2016/679) a na něj navazující zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jsou klíčovými předpisy pro každou situaci, kdy AI nakládá s osobními údaji. Zpracování zahrnuje jakékoli nakládání s osobními údaji – jejich zadání do AI nástroje, uložení, analýzu i vymazání.

Pro soudní agendu je rovněž relevantní zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, a zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, které ukládají zvýšenou ochranu osobních údajů zvlášť zranitelných osob. Tyto informace nesmí být vkládány do AI nástrojů bez odpovídajícího právního základu a technických záruk.

Čl. 22 GDPR zakazuje, aby o osobě bylo rozhodováno výlučně na základě automatizovaného zpracování, pokud má takové rozhodnutí právní účinky nebo se dotčené osoby jinak výrazně dotýká. Soudní rozhodování musí zahrnovat skutečné a věcné zapojení člověka – soudce – nikoli pouze formální potvrzení výstupu AI.

Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 11/2025

Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 11/2025 ze dne 9. 12. 2025 (dále jen „instrukce“), vydaná jako součást instrukce č. 5/2022 o bezpečnosti informací, je hlavním vnitřním předpisem upravujícím používání AI v resortu spravedlnosti. Účinná je od 15. 12. 2025.

Instrukce zavádí Politiku č. 25 – Politiku užívání umělé inteligence. Klíčová pravidla pro praxi zahrnují:

Procesní předpisy – správní řád a soudní řády

Platné procesní předpisy – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – neobsahují výslovný zákaz použití AI. Platí však, že:

• procesní úkony provádí oprávněné úřední osoby a rozhodnutí musí obsahovat jejich identifikační údaje a podpis,
• soudní rozhodnutí musí být řádně a přezkoumatelně odůvodněno,
• odpovědnost za rozhodnutí nese konkrétní soudce, nikoliv AI nástroj.

Zákon o soudech a soudcích a etická pravidla soudcovského stavu

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, a Etický kodex soudce zakotvují povinnost nezávislého a nestranného rozhodování. Způsob využívání AI nesmí tyto hodnoty ohrozit. Zejména je nepřípustné, aby AI ovlivňovala výsledek konkrétní věci, profilovala rozhodovací vzorce soudce nebo ohrožovala důvěru veřejnosti ve spravedlnost.

Práva účastníků řízení při použití AI

Účastníci řízení mají právo vědět, jak bylo v jejich věci rozhodnuto. Pokud AI podstatně ovlivnila přípravu rozhodnutí nebo jiného procesního úkonu, mělo by být možné tuto skutečnost doložit a vysvětlit. Účastníci by neměli čelit situaci, kdy nemohou porozumět odůvodnění rozhodnutí proto, že bylo zpracováno způsobem, který není přezkoumatelný.

Čl. 22 GDPR zakazuje rozhodování výlučně na základě automatizovaného zpracování s právními účinky. Čl. 86 AI Aktu přiznává dotčeným osobám právo na jasné vysvětlení role AI v rozhodovacím procesu. Tato práva se uplatní tam, kde soud využívá vysoce rizikové AI systémy ve smyslu AI Aktu. Jejich respektování není jen právní povinností – je to také předpoklad důvěry veřejnosti ve spravedlnost.

Autorská práva a výstupy AI

Využívání AI přináší i otázky autorského práva upravené zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon. V justici jsou relevantní zejména tři oblasti:

• Výstupy AI bez tvůrčího vkladu člověka zpravidla nejsou chráněny autorským právem. Pokud však zaměstnanec soudu formuluje tvůrčí pokyny, provádí výběr nebo zásadní úpravy výstupu, může za určitých podmínek vzniknout autorsky chráněné dílo. Pokud jde o výstup v rámci úřední činnosti, autorská ochrana se na něj nevztahuje – jde o „úřední dílo“ dle § 3 autorského zákona.
• Vkládání chráněných děl do AI může porušovat práva autorů. Je nutné být opatrný při vkládání odborných textů, znaleckých posudků vypracovaných třetími stranami, vědeckých článků nebo jiných děl chráněných autorským právem. Totéž platí pro fotografie a grafiku využité v prezentacích nebo výstupech zpracovaných s pomocí AI.
• Citace a zdroje ve výstupech AI – pokud AI ve svém výstupu cituje nebo využívá obsah z chráněných děl, není to samo o sobě nutně porušením práva, ale ověření původu citovaných informací je přesto vhodné.

Zvláštní opatrnost podle typu agendy

Rizika využívání AI se liší v závislosti na typu agendy. Níže uvedený přehled slouží jako orientace – podrobné specifikace jednotlivých agend vyžadují další individuální posouzení.

Tento přehled slouží jako rychlá pomůcka pro každodenní práci. Platí pro všechny pracovníky soudu. Podrobný popis a výjimky jsou uvedeny v příslušných částech průvodce. V případě pochybností AI nepoužívejte a konzultujte s příslušnou osobou.